Obálka je dalším důležitým rozměrem naší publikace. Při přípravě učebnice jsme s redakčním týmem dlouze přemítali, jak ji vlastně pojmout. Jistě, lze snadno využít některý šablonovitý layout nabídnutý nakladatelstvím, může být třeba modrá (jako mnoho učebnic), nabízí se umístění histologického obrázku… těch si ale student užije do sytosti při vlastním studiu a při pobytu v našich online fotogaleriích. Anebo to může být obálka šitá na míru obsahu, i když na první ostrou nemusí být vztah mezi umělecky pojatými stránkami obalu k funkčně pojatému učebnímu textu uvnitř i k vlastnímu oboru patologie příliš zjevný. Přesto tam je, a velký.

Mí přátelé z oblasti současného umění, se kterými sdílím radost z koukání se na hezké a zajímavé věci, mi už dlouho dokazují, že pozoruhodné nejsou jen objekty, které já pozoruji v mikroskopu… Učebnice bude přeci jen po dlouhou dobu pobývat na pracovních stolech, studijních gaučích, v batůžcích či v knihovnách jejich majitelů, a tak by měla (kromě jistě důležitého obsahu uvnitř) splňovat i další funkce – měl by být na ni hezký pohled, měla by být pohled poutající a měla by mít i svůj příběh.

A protože my možná rozumíme tomu, jak vznikají, rozvíjejí se a vypadají lidské choroby, ohledně vizuální stránky učebnice jsme se raději obrátili na odborníky. Předně na grafického designéra Petra Bosáka ze studia 20YY Designers, který je za knižní grafiku nositelem mnoha ocenění, mezi nimi i ceny Nejkrásnější česká kniha roku 2018. Je také jedním z autorů jedinečné knihy Proto – Grafický design a současné umění, která nahlíží do historie a souvislostí typografie v kontextu současného českého umění. Měl jsem možnost nahlédnout ve studiu na jejich grafickou práci a je to dost jiná planeta knih, než kterou byste nalezli v mé pracovní knihovně (proto jsem měl zkraje, přiznávám, i trochu strach, co Péťa Bosák vymyslí).

Jako podklad pro tvorbu obálky jsme využili umělecká díla současné výtvarné umělkyně Alžběty Říhové, absolventky Vysoké školy umělecko-průmyslové a studia výtvarného umění v New Yorku, která má za sebou řadu úspěšných výstav u nás i v zahraničí. S výběrem a celkovou koncepcí obálky nám vydatně pomáhal Alžbětin partner a současně současný umělec – Stanislav Zámečník (shoda jmen s editorem knihy je skutečně jen náhodná).

Celý tvůrčí proces probíhal poměrně dlouhou dobu, scházeli jsme se (většinou u sklenky vína), já jsem vyprávěl o patologii, o našich diagnostických postupech a ukazoval mikroskopické fotografie (které, ačkoli krásné, ukazují dosti neradostné věci), aby postupně v hlavách umělců vznikl koncept obálky, která se převtělila do umělecké grafiky. Když jsem uviděl první návrhy, dlouho jsem se nemohl vynadívat – písmo na obálce naší učebnice není (podobně jako náš obor, jak tvůrci správně seznali) úplně prvoplánové, chcete-li mu porozumět, musíte se na něj soustředit a podívat se i s odstupem, a jistě existují mnozí, kteří jej nepřečtou nikdy. Barvy a geometrické tvary fragmentů použitých uměleckých objektů zase korespondují s naším mikroskopickým světem. Vizuální styl obálek jednotlivých svazků má postupný vývoj, stejně tak jako informace uvnitř, a to nejen v barevnosti, ale i svým tvaroslovím. A vztah k nim se navíc může měnit v čase (obálka jednoho nejmenovaného dílu totiž měla namále, neboť jsem ji z kraje chtěl nechat vyměnit; postupně se však stala mojí nejoblíbenější).

Máme tak na třech svazcích naší učebnice obálky, které mnohé oči potěší (leckteré ale možná i naštvou), nicméně nejspíš nikoho neponechají chladným.

Josef Zámečník